První zmínky o Amsterdamu pocházející ze 13. století popisují, jak lidé začali obydlovat okolí hráze na řece Amstel. Z toho byl také odvozen jeho název – Amstel a dam (hráz). Později získala rybářská vesnice městská privilegia a dále se rozvíjelo jako obchodní centrum.
V roce 1421 však bohužel město vyhořelo, ale i to mělo pozitivní efekt, protože od té doby bylo zakázáno používat dřevo a slámu jako stavební materiál. Během několika let byl Amsterdam zpět, novější a lepší.
Za vlády španělského krále Karla V., v polovině 16. století, se Amsterdam stal katolickým městem. Roku 1578 byl však španělský král vyhnán Vilémem Oranžským a katolická víra byla ve městě zakázána. Jižní Nizozemí však zůstalo pod nadvládou španělů a do Amsterdamu z něj přišlo mnoho protestantských obchodníku, kteří si postavili sídla na třech kanálech – Herengrachtu, Keizersgrachtu a Prinsengrachtu. Začala éra zámořského obchodu.
Sedmnácté století bývá právem nazýváno zlatým. Roku 1602 byla založena Východoindická společnost pro obchod s Indií a o 20 let později Západoindická společnost pro Ameriku. Obchod vzkvétal a Amsterdam se svými dvěma sty tisíci obyvateli bylo již největší město v Nizozemí. V roce 1642 taktéž Rembrandt namaloval Noční hlídku, kterou můžete spatřit v Rijk muzeu.
Nizozemské impérium už však dostatečně neobstálo v konkurenci s Anglií a Francií. Nizozemí také ztratilo svou flotilu ve válce s Anglií. Když ve Francii vládnul Napoleon, bránil Nizozemí obchodu s Anglií a Amsterdam tak upadal. S koncem Napoleonovy vlády v roce 1813 zůstal Amsterdam i nadále hlavním městem Nizozemí, sídlo vlády však bylo přesunuto do Den Haagu.
Za druhé světové války byl Amsterdam okupován německými vojáky. Z města bylo deportováno osmdesát tisíc Židů, zpět se jich vrátila jen velmi málo. Z této doby také pochází známý deník Anny Frankové. Dům Anny Frankové je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Amsterdamu a najdete jej i v našem přehledu kulturních památek.