Historie Moskvy je skutečně bohatá. Již v první polovině 12. století se dnešní Moskva rozprostírala na západním okraji rostovsko-suzdalského knížectví. Jednalo se o zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky. Dvorec byl podle majitele přezdíván Kučkovo a podle řeky byl nazýván zase Moskva. Za vlády rostovsko-suzdalského knížete Jurije Dolgorukijského byl majetek bojara Kučky zabaven, čímž Moskva přešla do vlastnictví knížectví. První písemná zmínka o hlavním městě Ruska pochází z roku 1147, kdy již zmíněný kníže Jurij pozval svého spojence na setkání. Jeho spojencem byl novgorodsko-severský kníže Svjatoslav. Letopisec zaznamenal o tomto setkání: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Nastal rok 1156 a kníže Jurij kvůli posilování obrany západní hranice knížectví vybudoval pevnost, která byla obehnána dřevěnou palisádou. Ta se stala základem dnešního Kremlu. Moskva patřila v té době k významným místům, které se mohlo chlubit obranným charakterem, a sloužila pro noclehy suzdalských knížat. Moskva byla také křižovatkou hned několika obchodních cest, čímž se z ní postupem času vybudovalo významné ekonomické centrum.
V Moskvě se nejdříve zabydlel údělný kníže Daniil Alexandrovič, který zemřel v roce 1303. Jednalo se o syna Alexandra Něvského, čímž Daniil založil moskevskou větev rodu Rurikovců. Svou moc se snažila knížata Moskvy zabezpečit tím, že přenesli rezidenci metropoli vší Rusi právě do tohoto města. Ruští metropolité od počátku měli sídlo v Kyjevě, přičemž metropolita Maxim své sídlo přenesl do Vladimiru. Nástupcem se stal Petr, který vládl v letech 1307 až 1326, ten vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty. Jeho pobyt v Moskvě byl častý. Metropolta Theognost do Moskvy přesídlil natrvalo a nechal zde vybudovat pět kamenných chrámů. Tyto chrámy se staly symbolem vysokého postavení Moskvy. Moskva se později stala také církevním centrem celého Ruska, což mělo za následek stoupající počet obyvatel. V první polovině 14. století zde žilo asi třicet tisíc lidí.
Historie Moskvy byla ovlivněna také skutečností, že se jednalo o jedno z nejvýznamnějších sídel ruských knížat, čímž byla postupně země sjednocena. V roce 1380 porazil Dmitrij Donský tatarské vojsko na Kulikovském poli. Svým výkonem dokázal, že Tataři nejsou neporazitelní. Avšak na toto vítězství město doplatilo odvetnou výpravou chána Tochtamyše, který v roce 1382 nechal Moskvu vypálit a vyplenit. Avšak rozvíjející město se z tohoto šoku brzo vzpamatovalo.
Významnou změnu Moskva zažila za vlády Ivana III., kdy na řece Ugře dosáhl vymanění z tatarské moci. Dále se Ivan III. zasloužil tím, že se v roce 1472 oženil s byzantskou princeznou Zóé Palaiologovnou, čímž začal vystupovat jako dědic její říše. Sofie do města pozvala italské architekty, kteří se zasloužili o postavení Uspenského, Archangelského a Blagověsčenského chrámu. Kamenné budovy se začaly rozmnožovat a vznikaly nové významné stavby, které v současné době navštěvuje statisíce turistů.