Vídeň se může chlubit svou bohatou historií, která je poměrně dlouhé. Avšak město, jak ho známe v současnosti, začalo vznikat až během 19. století. Díky své poloze a vhodnému klimatu je Vídeň osídlena již od mladší doby kamenné. Jméno je odvozeno od místní keltské osady Vedunia, což v češtině znamená lesní potok. Na přelomu století město dobyli Římané, kteří zde vybudovali vojenský tábor s městem. Jmenovalo se v té době Vindobona a úkolem byla ochrana severní hranice před Germány. V roce 180 zde zemřel Marcus Aurelius a Římané město opustili v 5. století. Hlavním městem Rakous se Vídeň stala v roce 1155 vlivem markraběte Jindřicha II. Jasomirgotta. Byl zde zajat anglický král Richard Lví srdce a výkupné, jež bylo složené na jeho propuštění, odstartovalo rozvoj města. V současnosti se jedná o významné obchodní středisko v Podunají.
Jakmile na trůn nastoupili Habsburkové, Vídeň se stala jejich sídlem a centrem říše. To se však změnilo po nástupu Lucemburků, kteří své působení přesunuli do Prahy. V roce 1365 byla založena nejstarší univerzita severně od Alp a v roce 1438 se Vídeň stala rezidenčním sídlem císařů. Pár let nato bylo zřízeno biskupství a ve 20. letech 16. století bylo město vyhlášeno za centrum podunajského soustátí, do něhož patřily rakouské, české a uherské země.
V období od roku 1529 do roku 1383 byla u Vídně odražena turecká vojska, která úspěšně zaujala celý Balkán. Město bylo rezidenčním sídlem římského císaře a jeho dvora a během napoleonských válek byla Vídeň vyhlášena za hlavní město Rakouského císařství. Kongres, jenž byl svolán do města v roce 1814, měl řešit nové poválečné uspořádání Evropy. Rozvoj se však postavil v druhé polovině 19. století a místo hradeb zde vznikla rozsáhlá okružní třída, která je lemována veřejnými budovami a nazývá se Ringstraße. Rekonstrukcí prošla velká část města a předměstí bylo s vnitřní části města propojeno. Ještě před první světovou válkou Vídeň obývalo více jak dva miliony lidí, čímž se stala čtvrtým největším městem na světě. Usadilo se zde také mnoho umělců.
Rozpad Rakouska-Uherska roku 1918 bylo pro město velkou ránou a ztratilo své zázemí v rozsáhlé říši. Vídeň se stala předimenzovaným centrem malého Rakouska. Důsledkem byl i odchod mnoha Čechů a Slováků do nového Československa. Nastal rok 1921 a Vídeň se stala samostatnou spolkovou zemí. V období válek se stala centrem socialismu v Rakousku a v roce 1934 se během občanské války stala centrem bojů. Rok 1938 znamenal pro Vídeň příchod Adolfa Hitlera, kterého triumfálně obyvatelé uvítali. Od roku 1945 bylo Rakousko součástí Německa, čímž se Vídeň stávala méně významným městem a ztratila funkci hlavního města. Vídeň byla deset let spravována okupačními zónami SSSR, USA, Francií a Velkou Británií. Avšak od 70. let se město dočkalo prudkého rozvoje a díky rakouské neutralitě se zde umístilo mnoho mezinárodních organizací, jako je UNIDO, AIEA, OPEC, OBSE či UNOV.